Předkapitola — Cesta Nesquicka před sladkým zrodem
Dávno předtím, než se jméno Nesquick objevilo v kronikách Cukrátek, putoval světem beze jména.
Byl to alchymista z Údolí mléčných par, z kraje, kde se říká, že řeky tečou bílou čokoládou a vzduch voní karamelem. Tam se mladý muž učil umění míchání sil — nejen těch chutí, ale i duší. Věřil, že stejně jako se z hořkého kakaa dá stvořit sladký nápoj, i z člověka může vzniknout něco víc, pokud se správně „přimíchá odvaha“.
Ale kraj se změnil. Do Údolí vtrhli Hořcí bratři, asketický kmen, který zakázal všechno, co působí radost. Spálili pece, vysušili prameny kakaa a zakázali smích.
Nesquick, tehdy ještě zvaný Mlýnský Učeň, se jim vzepřel.
Když zapálili poslední čokoládový mlýn, bránil ho s dřevěnou lžící v ruce. Bojoval, dokud mu kouř nespálil oči. Nakonec prchl, s jedinou lahvičkou svého „Sladkého elixíru“ schovanou pod kápí.
☁ Putování po Zemi prázdných pohárů
Následující roky byly temné.
Nesquick putoval z vesnice do vesnice, živil se tím, že léčil unavené bojovníky nápoji, které jim vracely sílu. Každý, kdo jeho směs okusil, tvrdil, že cítil, jak se mu zvedá duch i odvaha.
A přesto, kam přišel, tam se šířil i strach z Hořkých — pronásledovali ho, neboť věděli, že ten, kdo dokáže „sladit“ duše lidí, je jejich největší hrozbou.
Jedné noci, když se skrýval v troskách staré pekárny, našel mapu s jediným
slovem vyrytým do pergamenu:
„Cukrátka.“
Byla to pověst o kmenu, který věří v sílu sladkého, ale bije jako ocel.
A tak se vydal hledat jejich území.
Na hranicích Cukrátek ho zajala hlídka vedená Kočička38. Považovali ho za špiona Hořkých — muž v potrhaném plášti, s pytlíkem prášku a úsměvem, který neodpovídal okolnímu zoufalství.
Ale když se objevil KillerxXx, poznal v jeho očích jiskru. Nesquick se před něj postavil a beze strachu nabídl pohár svého elixíru.
KillerxXx se napil — a v ten okamžik se kolem rozhostilo ticho.
„Co jsi mi to dal?“ zeptal se.
„Sílu, kterou už jsi měl,“ odpověděl Nesquick. „Jen jsi na ni zapomněl.“
Ne jako voják, ale jako ten, kdo dokáže z hořkého světa vytvořit chuť vítězství.
Všichni ví, že jeho síla nepochází z magie, ale z víry, že i maličkost — kapka mléka, špetka cukru, jedno povzbuzení — může změnit výsledek celé války.
Předkapitola — Cesta Nesquicka před sladkým zrodem
Setkání s 
