Jednou možná přijde den, kdy odvaha Cukrů selže. Kdy opustíme své přátele a zpřetrháme všechny svazky. Ale dnes to nebude. Dnes budeme bojovat!!
Píše se rok 1994 kdy se v malém městečku narodil malý stiffy. Tehdy ještě nic netušící chlapeček, který byl předurčen stát se CUKREM.
Od mala tahán do světa elektroniky, učení s ní a posléze k videohrám. Ve virtuálním světě našel oblibu. Přes plno herních zážitků a úspěchů nenašel v sobě uspokojení takové jaké doufal. Až do toho osudného dne, do dne kdy objevil svět Divokých kmenů. Od první registrace věděl, že ve světě Divokých kmenů najde oblibu a konečně své uspokojení.
Jeho začátky byly nepochopitelné, nelogické, nechápal principy hry. Stavěl co se dalo, rekrutoval to, co mu zrovna přišlo pod ruku. Nerozuměl tomu, jak je možné, že někteří hráči jsou daleko vepředu oproti němu, když začal ve stejný čas jak on. PB mu nic neříkalo, nevěděl, co to je. Jeho první útoky byly s kopím a šermem, nic jiného zkoumat nechtěl, pač to pro něj bylo drahé na suroviny a zbytečné. Sběr surovin neexistoval, farmení neznámé, spojenci pro jeho bezpečí a kmen? Prostě byl v kmenu. Posílání podpor nerozuměl, na co, vždyť můžou zaútočit i na něj. Fórum nečtené, vždyť toho denně bylo tolik ke čtení. První vyhazovy z kmene nechápal, však co udělal špatně? Nechápavý, možná 10-ti letý kluk, nevěděl proč byl vyhozen.
Po pár letech zkušeností a strastí, co mu DK přinesly zjišťoval, proč všichni rostly rychleji než on. Pochopil kouzlo PB. Mladý, bez peněz a bez možností si PB kupovat ztrácel motivaci. Však lidé vydělávající a s možností koupí PB ho vždy dostanou. Proč se snažit, proč hrát i když ví, že ho ten dotyčný zničí. Mladý, tehdy už muž, ztrácel čím dál tím víc motivaci a i přes to, že věděl, že DK je jeho zaslíbenou hrou, přestal hrát.
stiffy po letech zapomnění v DK si znovu vzpomněl na hru, která ho v minulosti naplňovala. Znovu povolal kopí, šermíře a domoobranu. Našel beranidla a postavil katapulty. Našel kouzla seker a lehké kavalérie. Přemluvil těžkou kavalérii i šlechtu, aby mu byla nápomocna. Zkoušel ovládnou okolí kolem sebe se vším, co mu bylo k dispozici. Zabíral vesnice, stavěl, ničil, pomáhal co to šlo. Hledal kmen, se kterým by mohl ovládat světy jeden za druhým a pak to přišlo! Ten kmen, se kterým ho osud spojil od narození. On ho našel. Našel svůj osud!! Našel kmen Cukrů!!!
Od chvíle, co našel svůj osud, svoji budoucnost, svůj kmen, ke kterým byl a je navždy spoután, bojuje, brání a ničí SVOJE nepřátelé! Věrný Cukr, který věří, že nikdo není víc než CUKR! S off vojskem za zády, který má jeho kmen, s deff vojskem, který bude vyslán kdykoli bude on, či jeho kmen potřebovat. V CUKRu v nebezpečí se řítí k vítězství na světě!!
